O odrůdách regionu Jihozápad

Červené odrůdy

Merlot – známá a rozšířená odrůda po celém světě, je popsána již od 14. století z oblasti Bordeaux. Jméno je odvozené od francouzského názvu Kosa černého, který miluje tyto šťavnaté bobule. Víno je jemné, tělnaté s vůní peckovin a s jemným taninem. Samotný Merlot není vhodný k dlouhému skladování, ale ve směskách stářím dozrává k dokonalé harmonii.

Cabernet Sauvignon – velmi rozšířená odrůda vína, původně typická pro oblast Bordeaux. Je ideální pro použití ve směskách, kam vnáší ovocnou vůni s nádechem cedrového dřeva. Vína jsou to silná, plná s výraznou typickou chutí s nádechem lékořice. Používá se i na růžová vína, která jsou velmi svěží s chutí třešní a malin.

Cabernet Franc – je stará odrůda blízce příbuzná s původní divokou révou.V této oblasti je doložena již v prvním století po Kristu, v 16. století už se vyskytuje v tisících kusů a používá se jako dar významným lidem. Pochází ze stejné skupiny jako Cabernet Sauvignon, má však některé odlišnosti. Má lepší strukturu chuti a dříve dozrává, proto se pěstuje hlavně v oblastech, kde její známější bratr nevyzraje dostatečně dobře. Má lepší cukernatost, při použití ve směskách zjemňuje tanin a zakulacuje celkovou chuť vína.

Tannat – odrůda s velmi intenzivní barvou bližící se odrůdě Malbec, pochází původně z tohoto regionu, ale v posledních letech dobyla celý svět. Typická vína z ní jsou až černá s fialovými odlesky, vůně bývá založena na přezrálém ovoci, malinách, páleném dřevě. U mladých vín je cítit v chuti vanilkový nádech, typický je i výrazný tanin, který však ušlechtile stárne a vyzrává do naprosto harmonické chuti. Používá se do směsek s Cabernety nebo odrůdou Fer Servadou, pak vznikají tělnatá, plná, těžká vína s výborným potenciálem stárnout ušlechtile a potěšit majitele i po mnoha letech.

Fer Servadou – hlavní odrůda vín z Gaillacu a Marcilacu, menší množství obsahují vína z Madiranu a Bergeracu. Nedílná součást místních vín s označením AOC. Dřevo keřů je velmi tvrdé, proto název Fer (železo), keře jsou dlouhověké s vyrovnanou výnosností. Hrozny jsou kompaktní, s malými bobulemi a silnou slupkou. Vínu dávají typickou chuť černého rybízu, červeného pepře a jemný tanin. Vína z této odrůdy jsou plná, tělnatá s temně rudou barvou, hodí se k dlouhému zrání v lahvi.

Mérille – unikátní vzácná odrůda červeného vína přežívající na několika vinařstvích v oblasti města Bergerac. Používá se do směsky jako menšinová složka, nebo jako stolní víno pro místní potřebu. Víno je to lehké, bez výrazných vlastností, ale svěží a chutné. Při uplatnění ve směskách dodává svěžest těžkým odrůdám a projeví se i jeho schopnost scelovat chuť. V roce 2011 se tato odrůda pěstovala v celé Francii jen na 139 ha.

Braucol – synonymum pro Fer Servadou v oblasti Gaillac.

Duras – velmi stará odrůda vyskytující se v tomto regionu hlavně v okolí Gaillacu je typická malými hrozny se silnou slupkou. Dozrává časně, sklizeň musí být rychlá a často předchází ostatní červené odrůdy. Používá se do směsek červených vín kam přináší kořeněnou chuť se závanem pepře.

 

Bílé odrůdy

Chenin blanc – jedná se o pozdní odrůdu pocházející patrně z odrůdy Sauvignon, je známá již od 7. století. Je náročná na pěstování, má výkyvy ve sklizních, ale v dobrých letech je třeba redukovat množství hroznů pro zachování kvality vín. Barva suchého vína je slabá, u mladých vín je výraznější kyselinka s chutí citrusových plodů. Při použití do sladkých vín ve směsi zastupuje živost a vyváženost, v chuti se projevuje fíkovými tóny a chutí manga. Všechna vína s touto odrůdou dobře zrají v lahvi a mají potenciál na dlouhé uskladnění.

Loin de l'Oeil – tato starodávná odrůda se vyskytuje právě jen v tomto regionu, hlavně v okolí Gaillacu. Pro uznání AOC Gaillac musí víno obsahovat alespoň 15% této odrůdy. Je typická výraznou vůní a malým obsahem kyselinky, hrozny se vyznačují velmi dlouhou stopkou. V chuti převládá svěžest ovoce, hlavně hrušek, květinové tóny a nádech nezralých citrusů. Často se používá do směsí s odrůdou Mauzac, nebo k výrobě perlivých vín. Sklízí se asi o dva týdny dříve než ostatní bílá vína, což může činit problém výrobcům při scelování různě prokvašených směsí.

Ondenc – stará lokální odrůda s nevýrazným aroma se pěstuje hlavně v jižní části regionu. Dříve byla velmi rozšířená, ale od 19. století její rozloha setrvale klesá pro malou odolnost proti škůdcům a nevyrovnané výnosy. Víno je jemné, s mírnou kyselinkou, nepříliš těžké s příjemnou chutí. Pro svoji neutrální vůni je velmi vhodné k výrobě perlivých vín, nebo do směsí sladších druhů vína. Používá se též k výrobě destilátů.

Muscadelle – typická odrůda pro výrobu sladkých aromatických vín, malé zlatavé hrozny dozrávají velmi časně, úroda však nebývá velká. Sklízí se přezrálé hrozny s velkou cukernatostí, ve sladkém vínu se projevuje chuť sušených meruněk a medu, po vyzrání v dubových sudech se projeví karamel a nádech vlašských ořechů.

Sauvignon blanc – druhá nejrozšířenější bílá odrůda známá po celém světě, velmi oblíbená pro svoji vysokou výnosnost a stabilní sklizně. Hrozny jsou menší s typickou světle zelenou slupkou. Víno nemá typickou vůní a chuť, experti se opatrně vyjadřují že je svěží, elegantní apod. Vína jsou velmi variabilní, podle klimatických podmínek a půdy na níž se urodí. Pije se většinou mladé, pokud se nechá vyzrát v sudu, může se skladovat až 15 let. Je to jedno z mála vín, které se hodí k sushi.

Sémillon – velmi stará odrůda pocházející z oblasti Gironde, pravděpodobně od městečka Saint Emilion, jehož zkomolené jméno nese. Používá se do slavných sladkých vín a je podstatou směsí mnoha známých výrobců. Sklízí se často jako botrytické víno postupně jak jsou bobule napadány ušlechtilou plísní. Chuť se dá přirovnat ke zralým fíkům s nádechem melounu.

Ugni blanc – odrůda se používá nejčastěji do směsek pro svoji výraznou kyselinku. Je velmi rozšířená v celé jižní Francii, používá se i k výrobě koňaku. Víno je svěží, s ovocnými tóny, samostatně se někdy používá jako lokální stolní víno. Nehodí se k dlouhému skladování, je třeba je vypít do dvou let po sklizni. Ve směskách však uplatní svoje přednosti a oživí sladší i suchá vína, která by bez této složky byla fádní až nudná.

Gros manseng – používá se do směsek jak suchých tak sladkých vín, přináší tam příjemnou kyselinku, chuť citrusových plodů a zelených jablek. Přestože vylisovaná šťáva z hroznů má nevýraznou šedivou barvu, je vyrobené víno jasně žluté. Pokud jsou bobule lisovány příliš velkou silou, dostává se do moštu tanin, což může snížit kvalitu výsledného vína.

Mauzac – typická místní odrůda tohoto regionu, sklízí se pozdě, až se na podzim ochladí. Přirozený vysoký obsah cukru umožňuje výrobu sladkých a polosladkých vín, nebo po primárním kvašení může sloužit pro sekundární kvašení v lahvích při výrobě perlivých vín. Odrůda je výrazně aromatická, se slabší žlutozelenou barvou, malým obsahem kyselin, chuť je výrazná, převládá tón hrušek a broskví. Má velký potenciál pro použití ve směskách, charakteristické je použití s odrůdou Loin de l'Oeil, čímž vznikne bohaté plné víno, které stárnutím získá úžasnou harmonii. Vyskytuje se i v oblasti Gaillac a v Gaskoňsku, kde se také používá k výrobě armaňaku.